Nemoci psů: Vzteklina, očkování a léčba

Vzteklina. To je nemoc, které se obává snad každý majitel psů, koček nebo jiných zvířecích miláčků. Očkování proti vzteklině je u psů povinné a zanedbání se nevyplácí! Virus je totiž nebezpečný, postihuje zejména centrální nervový systém a způsobuje nehnisavý zánět mozku a míchy. Konečné fázi vede až ke smrti. Jaké jsou projevy a příčiny vztekliny? Jaké možnosti očkování existují?

V přírodě vzteklinou trpí lišky, vlci a lesní zvěř, týká se tedy výhradně savců. Fámy o tom, že ji přenášejí i ptáci, je pravdivá jen napůl, protože u ptáků bývá opravdu vzácná. Nemoc však šíří také domácí zvířata, zejména toulaví psi a kočky. U psa bývá inkubační doba 2 – 6 týdnů, existují však i ojedinělé případy, kdy se pohybuje v řádech měsíců. Vždy záleží na množství viru a na místě poranění.  Vzteklina je smrtelná, její průběh akutní a léčba bohužel zatím není. Proto bychom ji neměli brát na lehkou váhu.

Očkování psa proti vzteklině

První věc, kterou musí páníček ve vlastním zájmu řešit, je očkování proti vzteklině.  Jedná se o jedinou zákonem danou povinnost vakcinace domácího zvířete. V případě nedodržení mu hrozí trestní postih. Očkování nejen proti vzteklině, ale i proti dalším nemocem je pak důležité zejména při cestování, soutěžích nebo výstavách.

Očkování je možné uskutečnit jen u zdravého psa a důkladně odčervených štěňat. Domácí zvíře by také nemělo být vystaveno mimořádné námaze a změně prostředí, ať už se jedná o předání jinému majiteli nebo přesunutí místa na spaní. Alespoň týden po vakcinaci neměňte pejskovy návyky. Zvíře se může po očkování cítit unavené, ale vždy se jedná jen o dočasný stav.

Jaké existují vakcíny na vzteklinu?

• Každoroční: Canvac R a Rabigen Mono
• Vakcíny, kterými se očkuje pes jako štěně, po roce mladý pes a dále se aplikují po dvou letech: Biocan R a Vanguard R
• Tříleté – Nobivac R a Rabisin
• Kombinované – poskytují očkování i proti dalším nemocem

Možnosti nákazy vzteklinou

Pes i člověk mohou být infikováni, jestliže mají na nějakém místě porušenou kůži.  Virus se nachází ve slinách, k přenosu tedy dochází nejčastěji kousnutím nebo škrábnutím jiným nakaženým zvířetem. Vzácně vdechnutím prachu v netopýřích jeskyních nebo v laboratořích. Pohlazením srsti nemocného zvířete je přenos pravděpodobný pouze v případě, že by jeho tělo bylo potaženo velkým množstvím slin, které by se následně dostaly například do ranky na ruce.

Příznaky vztekliny

Jestliže dojde na nejhorší a začneme mít podezření, že byl náš pejsek nakažen, měli bychom být ostražití, co se týče příznaků. Formy projevů jsou dvě – zuřivá a tichá.

Tři stadia zuřivé formy vztekliny

• V prvních třech dnech bývá zvíře smutné, někdy podrážděné. Jeho reakce na povely páníčka jsou téměř nulové, dokonce ani nepoznává známé lidi. Schovává se na tmavých místech a vyje. V oblasti rány psa trápí svědění.
• Pes v zuřivém stadiu utíká, útočí a kouše. Napadá lidi i zvířata. Zornice na jeho očích jsou rozdílně rozšířené.
• V paralytickém stádiu je pes ochrnutý, nemůže štěkat a polykat. Má zvýšenou teplotu a po jejím následném snížení nastává smrt.

Dvě stadia tiché formy vztekliny

• První stadium je velice podobné zuřivé formě. Pes je nesmělý a apatický.
• Nemoc přechází rovnou do paralytického stadia, aniž by se mezitím projevila zuřivost.

Léčba vztekliny

K infikaci psa vzteklinou může dojít i při běžném venčení, takže buďte důslední a chraňte nejen domácího mazlíčka, ale i sebe a své blízké. Rozvinutá vzteklina bohužel po objevení příznaků není léčitelná, jediným řešením je dodržovat opatření právě v podobě očkování.

Přestože vzteklina končí smrtí, zachránit život lze zákrokem ihned po nakažení.  Vždy okamžitě vyhledejte lékaře. V případě, že pes poraní člověka, musí být přiveden k veterináři a podroben prohlídce, ať už bylo zranění závažné či zanedbatelné.