Pozor! Na Velikonoční pondělí tu nebudeme. Těšíme se na Vás v úterý. 🥳
Zavolejte nám (Po 9-17, Út 8-16, St 10-18, Čt-Pá 7-15)

Nemoci psů: Infekční zánět jater

Také znáte ten svíjivý pocit strachu, když je náhle s vaším pejskem něco v nepořádku? Začne zvracet, mít průjem… Ne vždy se však jedná o střevní potíže, jak se možná na první pohled zdá. Příčinou může být právě infekční zánět jater, který možná znáte pod pojmem Rubartova choroba, psí žloutenka nebo infekční hepatitida.

 

 

Její záludnost spočívá v tom, že příznaky v podobě zvracení a průjmu někdy vůbec nepřijdou nebo jsou velice slabé a netrvají dlouho. Proto se nabízí otázka, jak tedy infekční zánět jater rozpoznat? Jak vůbec zaznamenat, že se s vaším psem děje něco neobvyklého? Dá se proti této nemoci očkovat?

 

Původ infekčního zánětu jater

Nemoc postihuje hlavně psy, lišky a další psovité šelmy, někdy také medvědy. Pro člověka nebo jiná domácí zvířata není nebezpečná. I když se nemoc často nijak neprojevuje, u těžkých případů se uvádí úmrtnost až kolem 40 %. Psí žloutenka se dá těžce odlišit od některých jiných chorob – například od psinky nebo paravirózy.

Původcem choroby je virus, který bohužel přežívá ve vnějším prostředí poměrně dlouho. Při pokojové teplotě trvá nebezpečí infekce i několik dní. Přirozenými přenašeči viru jsou zevní parazité, ale vzhledem k tomu, že v moči jiného nakaženého zvířete zůstává virus až devět měsíců po infekci, váš miláček se může nakazit například na procházce, pokud dojde ke kontaktu s kontaminovaným předmětem. Přestože choroba postihuje různě staré psy, nejnáchylnější jsou mladí pejsci v prvním či druhém roce života.

 

Příznaky psí žloutenky

Příznaky psí žloutenky se odvíjí od schopnosti psa vytvořit si protilátky. Možností je více:

Žádné nebo mírné příznaky

U některých infikovaných psů se zánět jater nijak neprojeví z toho důvodu, že si zvíře vytvořilo dostatečné množství protilátek. Nemoc tak vůbec nemusí proběhnout, jestliže má váš pes dobrou obranyschopnost. Na tuto možnost ale majitel v žádném případě nesmí spoléhat. Očkování by mělo být samozřejmostí. Ani pes, jehož imunitní systém si s chorobou neporadil, nemusí při mírnějších formách onemocnění nutně vykazovat příznaky psí žloutenky. Jedinými projevy mírnějších forem je odmítání potravy, nechutenství, lehká apatie a deprese. Není to však podmínkou. Je velice snadné si zánět jater splést s otravou jídlem.

Těžké příznaky

V horším případě přichází chronický aktivní zánět jater a zánět ledvin. Pejsek má průjem a zvrací. U nemocného psa můžete pozorovat zánět spojivek i rohovky – zvíře se vyhýbá světlu, mhouří oči a trápí ho vodnatý výtok. U některých ras může dojít i k zelenému zákalu. Psí žloutenku někdy doprovází i zápal plic, zánět hrtanu, bolesti břicha a otoky uzlin. To vše může vést k úplnému selhání ledvin a jater.

Perakutní forma

Pokud si pejsek nebyl schopen vytvořit do sedmého dne po nakažení dostatek protilátek, dochází k poruchám srážlivosti krve a nastává smutný konec. Zvíře umírá na selhání jater.

 

Léčba infekčního zánětu jater

Pokud majitel pojme sebemenší podezření, že jeho pejsek vážně onemocněl psí žloutenkou, návštěva veterináře by měla být nutností! Lékař odebere pejskovi krev a nasadí antibiotika, steroidy a doplňující léčbu. I vyléčený pes však může nakazit jiná zvířata, protože virus se ještě několik měsíců nachází v jeho moči. Je nezbytné, aby pejsek nechodil na veřejná místa. V žádném případě by se pak neměl účastnit výstav nebo soutěží.

Prevence před onemocněním

Nejúčinnější ochranou před psí žloutenkou je prevence, tedy očkování. Každý majitel psa jistě ví, že zákon mu ukládá povinnost nechat svého miláčka očkovat jen proti vzteklině, ale chránit psa před ostatními chorobami je neméně důležité. I infekční zánět jater může být velice nebezpečný, a dokonce smrtelný. Vakcinace bývá zahájena v devátém až dvanáctém týdnu života štěněte, dále je nutná revakcinace přibližně po dalších třech až čtyřech týdnech.

Výrobci pak radí pravidelné každoroční přeočkování, ale imunologická komise doporučuje opakovat vakcinaci jen každé tři roky, jestliže tedy proběhla správná vakcinace štěněte. K očkování se používá oslabený příbuzný virus. Protilátky, které si pes po vakcinaci vytvoří, ho chrání nejen před psí žloutenkou, ale také před psincovým kašlem. Očkování se tedy rozhodně vyplatí.